Reggae anglicky nebo česky?

Před nějakým časem jsem se se svým bratránkem (zkušeným hiphoperem, takže nikoliv J-W) bavil o reggae. Nadšeně jsem mu vykládal o německém zpěvákovi Gentlemanovi. Když jsem ale zmínil, že zpívá v angličtině, bratránek ho okamžitě odpesal s tím, že je toy. Nezpívá v němčině a tudíž nemá skutečný zájem o svou kulturu, jejíž součástí je i jeho jazyk. Pominu-li, že pod takovouto kulturou si představím spíš kalhoty s padacími mosty a jódlování na alpským vrších, něco na tom je. A tak i já od té doby přemýšlím, jestli reggae česky, nebo anglicky. V současnosti je to tak půl na půl. Navíc v dnešní době se už bere jako normální, že české kapely zpívají anglicky. Sice většinou středospodní proud, kam reggae nepočítám, ale i tak.

Takže jak je to s tou kulturou?

Něco mě prostě napadá v angličtině a něco v češtině. Myšlenku pak rozvádím dál do úspěšného konce, nebo zatracení. Snažím se dávat přednost češtině, ale. Opět je tu ale - angličtina se z reggae odstřihává velmi těžce. Není to totiž jen tak ledajaká angličtina, ale patois. Jamajský dialekt, v reggae textech většinou velmi těžký a pro normálního člověka (rozuměj "nejamajčana) nesrozumitelný, má svá vlastní gramatická pravidla i zcela specifická slova. A především rytmus a přízvuk, což je to nejdůležitější. Patois vzniklo vlastně jako výsměch otrokářům. Ti vnutili černým obyvatelům anglických kolonií úplně cizí jazyk z nějakého studeného ostrova a donutili je zapomenout vlastní řeč. Jakým zadostiučiněním je pak dnes pro rastu bavit se před Angličanem jeho vlastním jazykem, tak, že mu nerozumí ani zblo. Navíc si toto nářečí ve spojení s rastafariánskými vizemi slova, jakožto počátku veškeré existence (viz Bible) a hudebnickým reggae slangem spoustu idiomů, ustálených spojení a frází, které se hodí k reggae hudbě a jsou její nedílnou součástí, tak jako kytara na druhou dobu.

A teď do toho přijďte s češtinou!

Snažím se tyto specifika převádět do našeho mateřského jazyka (na který nedám dopustit), tak aby zůstal zachován jejich původní význam, i forma (takže zejména rytmus a celkový zvuk). Někdy to jde dobře - o víře se u nás zpívalo od nepaměti. A někdy to jde pěkně ztuha. Například termín "I&I", který označuje (řečeno mnou) mě samotného a všechny mé bratry a sestry a vůbec všechno, pod křídly Božího plánu, takže vlastně celý vesmír. Tohle nemůžete nahradit výrazem "Já a Já", už pro to, jak hrozně to zní. Použitelnější je pak "Mí bratři a Já", přičemž postavením bratrů na první místo vyjádříte úctu k Bohu, ale v písničce je to téměř nepoužitelné. Takže jak z toho ven? Pomáhá mi jeden ze základních filosofických postojů rastafariánů. Zatímco některá náboženství konají určité úkony, zasvěcené Bohu(-ům), rastafariáni se snaží jakékoliv své počínání konat s vědomím Jeho existence. A to samé platí i při psaní písniček. Pak můžete psát třeba maďarsky a vše je v pořádku. Ne že bych se tedy chytal něco takového dělat. Bude to asi dál půl na půl.

Angličtina a čeština jsou jako kytara a klávesy - někde prostě víc sedí to, jinde ono. A tím se potvrzuje, že všechny skladby jsou už dávno napsané v jiné sféře vnímáme a my je pouze můžeme zkusit pochytat do svých uší a duší.