Troška historie nikoho nezabije aneb...

 Ideu založit kapelu, která bude hrát reggae nosil Mr.WitchDocta v hlavě víceméně už od narození, přestože poprvé slyšel reggae v provedení Boba Marleyho asi ve 14 letech. Přes různé více či měné obskurné styly nasbíral zkušenosti, vše pečlivě promyslel a pak to vybalil na nic netušícího Kayamana a Ras Mosese, právě v onom teplém květnu 2005. Prvním pilířem kapely mělo být, že její členové nebudou umět hrát na nástroje, jež jim v kapele budou příslušet. Do našich řad jsme povolali taktéž zatím skrytý talent, TommyGuna, jež se jal obsluhovat perkuse a pro začátek bylo vymalováno. Nikdo na svůj nástroj pořádně neuměl.

Začalo obvyklé sehrávání se a hledání vlastní identity. V tom nám pomohl Jah-White, kterého jsme poslední školní den doslova postavili za klávesy, protože měl v sobě asi osm piv a v kapse pomačkané vysvědčení. Další čtyři měsíce jsme úporně věnovali hledání vlastního stylu. V obsazení bicí, basa, klávesy, perkuse, kytara a zpěv jsme dospěli k závěru, že k lepšímu dýchání potřebujeme nějaký ten dech. A tak se v kapele objevil Andrew Monk, taktáž řečený Manky, jež začal obsluhovat pozoun. Opět na něj obstojně neuměl. A aby mu v nové sekci nebylo smutno, doplnil její řady brzy ostřílený Admirál Kicom, který sice na tenorsaxofón uměl, ale myslel, že reggae se jmenuje taková ta ozdoba, co si na bradavky dávají tanečnice při karnevalu v Riu. A bylo to. Do června roku 2007 nedošlo k žádným personálním změnám. Právě v tomto období totiž došlo k nevyhnutelnému zásahu do struktury kapely. Mr.WitchDocta, do té doby kytarista a zpěvák, totiž řekl, že už nechce hrát na kytaru. A tak jsme vytáhli eso z rukávu. Do zbraně jsme povolali ostříleného kytaristu I-Rocka! A tak se mohl WitchDocta plně věnovat singjayování. V tomto 8-členném složení jsme odehráli řadu koncertů, které vedly k nahrání debutového alba. Multimedální prvorozeně bylo pokřtěno v Prostějově dne 30.11.2007. Dali jsme mu jméno African Fyah. Tou dobou už byl v kapele na zkušenou další dech! Přizvali jsme trumpetistu jménem M-Free, protřelého dechaře vlastnícího mocný vulkán...  V 9-členné formaci jsme poté přežili dokonce 4-měsíční pauzu, když odjel Mr.WitchDocta na dovolenku, kdy se u Zion Squadu vystřídalo mnoho hostů. Ale po jeho návratu jsme se vrátili ještě v oslnivější formě a pálíme dál!

A teď jak na tu muziku? Poslouchali jsme, přemýšleli a koumali a prvním inspiračním zdrojem se stala zlatá 70. léta s érou roots a rockers reggae. Bob Marley, Peter Tosh, Burning Spear, ale i Alton Ellis se stali našimi vzory a jejich muzika muzikou naší. Nojo, každý musí nějak začít. Jenže protože nežijeme v roce 77 na Jamajce, loudily se nám do skladeb různé další prvky, které vytvořily dub-dancehall-jungle směs.

První koncert proběhl v únoru 2006 při komorní prezentaci reggae a rasta kultury na prostějovském církevním gymnáziu. Publikum ale brzy naše textové apokalyptické vize a karibskou muziku přijalo za své a začalo se koncertovat trošku častěji. Od té doby nás bylo možno slyšet na různých místech – zejména v Prostějově, ale i jinde – v Čechách a na Slovensku. Hráli jsme na všech možných i nemožných akcích před ledasjakým publikem, ale v jádru dál zůstáváme maloměstskými intelektuály se sklony k filosoficko náboženským úvahám, a nikoliv ortodoxní rastové se zálibou ve střelných zbraních. Teda aspoň si to o nás někteří myslí.

Postupem času jsme se v žánru trochu více zorientovali a Zion Squad dostal vytříbenou vizuální hudební fazónu. Začali jsme totiž sledovat, co se děja na Jamajce teď a podle toho se zařídili. Texty se staly ještě nekompromisnějšími, a se svým odkazem na oheň a zhoubu Babylonu se v naší skupině uchytilo učení rastamanů z domu Bobo Ashanti, k jejichž názorům (hlavně hudebním) se čím dál více přikláníme. Občas i nějaký ten turban se motá po pódiu. Stejně tak v muzice došlo k transformaci na to, čemu se dnes říká modern roots a dancehall. Naše vzory z předchozí fáze se přesunuly na místo uctívaných otců zakladatelů a současnými inspiracemi se stali především muzikanti jako Perfect, Capleton, Lutan Fyah, Bushman, Damian Marley či Richie Spice, tedy současní vlajkonoši uvědomělého reggae (povětšinou Bobo Dreadi). Rádi vytahujeme perly z jamajské riddimové databáze. A protože jsme holt ti běloši ze střední Evropy, tak zníme nejvíc asi jako Gentleman, nebo z našich kotlin Cocoman & The Solid Vybez.

Všemohoucí nás vede cestou, která je klikatá, ale zatím nás baví, když cíl je v nedohlednu, pokud někde vůbec nějaký je. Schválně někdy přijďte, ať zjistíte, jestli vás náš oheň spálí, nebo rozpálí! Selah!